Good afternoon, it is Monday 18.11.2019. It is the nameday of Romana, tommorow is the nameday of Alžběta.

191013 mrazirnyK napsání článku mě vedla vzpomínka na mého dědečka Josefa Macka, bývalého ředitele Mrazíren Lanškroun státního podniku, ale i připomenutí významného lanškrounského subjektu, který zaměstnával zdejší obyvatele již v předválečném období až po část nových porevolučních časů po roce 1989.

Pro mladší generaci: objekt Mrazíren se nacházel na Husově ulici čp. 78 na pozemku současné nové stavby SOMA GLOBE, kde novou budovu tvoří skelet z původní stavby mrazírenského závodu.

Počátek Mrazíren souvisí s rodinou Riessových. Původní majitel Augustin Riess spolu se svými třemi syny tuto továrnu ve dvacátých letech vybudoval a provozoval až do roku 1938, kdy byla převedena pod říšskou správu, a vlivem i poválečného uspořádání se k rodině Riess již do správy nevrátila. Rodina Riessových byla, stejně jako mnozí němečtí rezidenti, odsunuta po skončení druhé světové války do Německa.

K této rodině se váže původní vlastnictví tří vilek kolem současné firmy SOMA. Ty patřily též původním majitelům Mrazíren, konkrétně synům A. Riesse. Jedná se o zrekonstruovanou vilku pod novou budovou firmy Soma (čp. 567), kterou Ing. Verner opravil a vytvořil kolem ní vkusné okolí. Další dvě vily jsou bývalá porodnice (čp. 681), též nově zrekonstruována panem Ing. Skálou a prostřední vilka (čp. 587) patřící do vlastnictví rodiny Mackových.

Jednou ze zajímavostí, která se váže k vilce patřící k nynější budově SOMA, je, že v roce 1945 sloužila krátký čas jako ústředí štábu sovětské armády, než byla téhož roku předána do národní správy Československa. V roce 1948 proběhlo znárodnění tohoto podniku komunistickou mocí, přičemž Mrazírny byly v Lanškrouně prvním znárodněným objektem.

Původním účelem tehdejších Mrazíren bylo skladování vajec ze širokého okolí i ciziny, například až z dalekého Turecka a Číny. V roce 1954 byl objekt přebudován k samotnému účelu plnohodnotných mrazíren pro skladování a distribuci různých potravinových produktů. Celková kapacita byla koncem třicátých let až 10 000 m3 a Mrazírny měly pověst největšího skladu vajec ve střední Evropě.

Po roce 1948 se Mrazírny Lanškroun staly součástí státního podniku Mrazíren n. p. a započala tak dlouhá éra jejich provozu až do roku 1989, kdy se staly součástí privatizačního procesu a jako mnohé jiné tradiční podniky měly v nových časech jepičí život i vlivem jiných ekonomických a tržních požadavků.

Paradoxně lze však říci, že období 1960-1989 bylo pro tento podnik velmi příznivé, a i jako pamětník, toho času kluk ve školních letech, si vybavuji mnoho kamionů i ze zahraničí, které každé ráno čekaly na vyskladnění svého zboží ke zmražení a skladování v optimálních podmínkách. Jednalo se o ryby, maso a potraviny různého množství a druhů. Mrazírny měly i vlastní vozový park s mnoha nákladními vozy i kamiony s vlastním chlazením Orličan pro rozvoz uskladněných produktů do sítě obchodů, jako byly za socialismu například Jednota a RAJ. Významnou pobočkou byly Mrazírny Dašice u Pardubic, které byly též součástí státního podniku a byly zdejším Mrazírnám kooperantem.

Lanškrounské Mrazírny byly unikátní v tom, že navazovaly na předválečnou éru jejich provozu co se týče vybavení i samotné budovy. Byla zde spletitá strojovna pro systém chlazení, kterou měli na starosti pánové Bartoschek a Neugebauer (což je zjistitelné z pamětí). Významným pracovníkem byl i pan Killar, který byl tuším dispečerem dopravy. Pracovala zde dlouho například rodina Markových, rodina pozdějšího ředitele pana Stehlíka se synem, dcerou a jeho synovcem Stanislavem Stehlíkem, Marie Faltová, rodina Dospěvova a další.

V roce 2012 byla na původním pozemku a na základu obvodové konstrukce Mrazíren dostavěna nová budova firmy SOMA s názvem SOMA GLOBE, která plně ukončila tuto předchozí historii a začala na tomto místě psát historii novou.

Krátce poté, v roce 2014, byla dokončena i rekonstrukce již zmiňované vilky pod budovou SOMA GLOBE se zajímavým názvem SOMA Villa Globe. Díky skvělé práci architekta Přemysla Kokeše se povedlo toto místo původních Mrazíren důstojně oživit a nahradit ho funkčním a smysluplným projektem.

David Latif


Poděkování paní Marii Borkovcové za poskytnutí archivních materiálů.


Foto:
1 - Portrét jednoho z původních majitelů Dr. Hanse Riesse.
2 - Ilustrační foto tehdejších vozů LIAZ Orličan z konce 80. let.
3 - Vozový park Lanškrounských mrazíren 80. léta.
4 - Pohled na Mrazírny v Lanškrouně z oblasti Výslunní 80. léta.
5 - Oficiální novoročenka Mrazíren státního podniku z roku 1978.
6 - Dobový snímek Mrazíren v Dašicích 80. léta.
7 - Jeden z ředitelů Mrazíren v Lanškrouně v obodobí 70. let Josef Macek.
8 - Vilka čp. 681 sloužila jako porodnice ještě v 70. letech 20. století (zdroj: internet).
9 - Mrazírny Lanškroun (zdroj: internet).
10 - Fotogalerii historie Mrazíren doplnil Stanislav Vimr snímkem z jejich demolice, který pořídil 30. srpna 2011.

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Zaregistrovat a přihlásit se můžete v pravé části stránek.